Sešel se rok s rokem a já znovu vyrazil do Liptála. Chalup oproti loňsku zase přibylo, tak se nebeská jízda měla co ohánět, aby celou vesnici objela. Děti většinou poslouchali a tak byli čerti bez práce. A o to víc to měli náročné.
Fašanky, končiny, masopust. Lidová tradice, kterou se komunistům málem podařilo vymazat. Aspoň tedy na Valašsku. Tydy v této obci se o její znovuobnovení zasloužil katolický farář původem z Nového Hrozenkova Jiří Orság.
Takový malý průřez tím co jsem za rok 2021 fotil.
Je po Vánocích a život jde dál. O koně se je potřeba starat každý den. Nekončícím koloběhem je pravidelné kutí koní. Je to součást péče o zdraví koně. Kopyta neustále odrůstají a tak je potřeba podkovu sundat, odstranit přerůstající rohovinu, kopyto vyčistit a znovu nasadit podkovu. Je to pravidelný rituál a včera u Martina u toho bylo spoustu...
Letos jsem se vydal fotit Mikuláše do nedalekého Líptálu, kde místní folklorní soubr Lipta,Liptál dodržuje tuto tradici více jako dvacet let bez přerušení. Prvním motivem bylo to, že pekelnou a nebeskou družinu vozí se svým spřežením na voze místní formanka Terka. S tou už jsem letos v únoru strávil její jeden pracovní den o kterém jsem psal tady: ...
Ukončení šedesátidenního testu chladnokrevných hřebců. Je to vlastně chovatelská událost roku. Je to závěrečná zkouška desíti vybraných hřebců, před jejich uchovněním. Je to setkání přátel, kamarádů, milovníku koní. Spoustu vášnivých debat. Prostě příjemný den.
Můžu už kldně napsat, že jsem se již tradičně zůčastnil s fotoaparátem dalšího stříhání ovcí na farmě Rudimov. Tentokrát panovalo naprosto vzorové podzimní počasí. Samotná akce je sice především o práci, ale zároveň slouží jako pravidelné setkání přátel okolo "bače" Honzy Žáka, majitele úspěšné firmy Maso z lůky.
Je to pradávný obřad odevzdání svého života Bohu. (Známější je křest omytím vodou praktikovaný katolickou církví.) Ponoření těla do vody má symbolizovat smrt minulého života. Následné vynoření se pak zmrtvýchvstání do života nového, oddaného Bohu.
Pokud mají formani, které jsem zatím fotil, něco společné tak to je láska ke koním. Lásku, které propadli už v dětství. Někteří se u koní narodili. Někdo z rodiny koně choval, nebo se živil jako forman. Ať už to byli otcové, dědečkové či strýčci a tak převzali rodovou tradici. Jsou ale i takoví, u nichž nikdo v rodině koně neměl,...
je to důležitá událost v životě soukromého zemědělce,ačkoliv se opakuje mnohokrát. Je to zrození nového života, důležitý pro další rozvoj a udržení chovu.